Česko – země plná historie
Chodíte rádi na prohlídky hradů a zámků? Ten koktejl historie a pohádky! Soubor uměleckých děl a řemeslného umu starodávných dělníků. Energie všech lidí a zvířat, které tyto prostory obývali. Tudy chodili, tady jedli, tady spali, žili své osudy.
Informace nejsou všechno
No právě, prošla jich tudy během několika staletí velká spousta. Promluvit jen o těch nejvýznamnějších, poukázat na nejcennější poklady a nejvzácnější umělecká díla vydá u průměrně starobylého zámku nebo hradu (500 až 1 000 let) na knihu. Průvodci na to musí stačit asi jedna hodina. A ještě musí ukazovat vlevo, vpravo, na strop, na podlahu, proběhnout třicet sálů a honit návštěvníky, aby nezdržovali, protože na nádvoří už čeká další výprava.
Jak na vás působí průvodce? Jako šarmantní člověk s vtipem, od kterého se chcete dozvědět něco zajímavého právě o tomto hradu nebo zámku a obohatit svoje vědomosti? Vždyť proto jste přece tady. Nebo jako chodící encyklopedie? Dělá vám problém soustředit se po pěti minutách jeho výkladu a připadá vám, že jste se omylem octli na přednášce historie na vysoké škole? A co teprve, když se takový výklad přeloží do jiného jazyka. Cizinec nemá povědomost o našich dějinách, a proč by měl mít. Přijel, aby kus té historie viděl na vlastní oči. Aby viděl krásné nebo vzácné předměty, impozantní stavby.
Úprava původní předlohy pro cizince?
Zkuste si sami sebe představit na první návštěvě v rozvětvené rodině. Babičky a dědečkové, tety a strýcové, snachy a zeťové, manželé a manželky, a těch dětí…, všichni jsou si podobní a vy netušíte kdo ke komu patří. Totální dezorientace. A podobně se musí cítit cizinec, který si přečte výklad prohlídky hradu nebo zámku. I kdyby do této chvíle chtěl navštívit tuto historickou památku, začne se v lepším případě rozmýšlet, v tom horším prostě nepřijde. Aby prohlídka nepůsobila jako nepřetržitý sled jmen a letopočtů, nemělo by se historickými daty a jmény osobností plýtvat.
Barokní přestavbu uskutečnil Kryštof Rudolf Breda, syn Jana Rudolfa Bredy. Jan Rudolf, důstojník Albrechta z Valdštejna, měl zámek ve formě léna již za Valdštejnova života, po zavraždění Albrechta z Valdštejna si zámek odkoupil do dědičného držení.
Jste v obraze? Proto bychom se přimlouvali za upravenou verzi prohlídky pro jednotlivé národnosti. Velmi zdvořile pak působí, vyzdvihneme-li jakýkoliv vztah k dané zemi: původ majitele, stavitele, řemeslníků, obchodníků, dodavatelů látek, surovin. Prosíme, vyvarujte se nechtěné negativní pozornosti, například zrušení dovozu levných anglických látek na počátku 19. století nebo odsun německých obyvatel po 2. světové válce. Nehledě na to, že se jedná o velmi kontroverzní téma, náš výraz odsun je v Německu pořád vnímán jako vyhnání.
Pár příkladů
Vítáme Vás na státním zámku … a přejeme příjemnou prohlídku. Tato formulace zní příliš formálně a nevěrohodně. Nápaditější je tradiční uvítání z období rozkvětu zámku, pokud nechceme použít zcela osobní uvítání: Vážení přátelé, hosté, dámy a pánové (Ladies and Gentleman, Señoras y Señores), je mi potěšením uvítat Vás na státním zámku (…)
Na zámku se také konají koncerty, divadelní představení, příležitostné výstavy a svatební obřady. Tato věta se skutečně v textu prohlídky vyskytuje. Přitom ji lze rozvést, připomenout, že se na zámku konají noční prohlídky, kostýmované prohlídky se scénkou ze života majitelů, prohlídka s dobovým hudebním doprovodem, ukázky historického šermu, ochutnávka ze zámecké kuchyně podávaná na replikách jídelních servisů. Tyto akce jsou velmi žádané a oblíbené u všech návštěvníků, historický výklad teprve pak nabývá konkrétního smyslu, a i když si návštěvník všechna jména a letopočty přesně nezapamatuje, odnese si unikátní zážitek a svým vyprávěním určitě podpoří chuť ostatních přesvědčit se.
O každé významné postavě, která obývala hrad nebo zámek můžeme říci ještě něco zajímavějšího, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, vzdělaný český šlechtic, byl cestovatel a nadaný hudebník. Nebo Bavor Rodovský z Hustiřan, známý astrolog a alchymista, sepsal kuchařku. A mohou následovat ukázky.
Jak je neuspat? Donutit je chodit?
Takto může autor textu prohlídky udržet pozornost návštěvníků snáze, a o to by mělo jít všem kastelánům a pracovníkům na hradech a zámcích. Chtějí mít na svém zámku nebo hradu návštěvníků jistě co nejvíce. Ani pro průvodce nemůže být jednoduché opakovat svůj výklad v nezměněné podobě tolika výpravám. Měl by při svém výkladu dostat prostor pro improvizaci, pro kontakt s návštěvníky, pro přímou komunikaci s nimi. V zásadě lze říci, že je mnohem výhodnější předkládat návštěvníkům historická data hravou formou, nevyvolávat v návštěvníkovi pocit, že je mimo, zkrátka ho na chvilku „vtáhnout do děje“, s vědomím, že je pro návštěvníky náročné sladit statické vizuální vjemy s velkým objemem přednášených informací.
Vchod z původního renesančního zámku zdobí busta imperátora s apotheosou vítězství a dvě sochy puttů. Přihlaste se všichni (ne historici!), kdo alespoň trochu chápete, o čem je řeč. My všichni, i překladatelé, bychom rádi věděli, jestli zmíněná apotheosa imperátora skutečné zdobí. A co nebo kdo jsou puttové. Tuhá odborná terminologie vede k zahlcení a odrazení návštěvníka. Na západě a severu byl zámek zabezpečen dvěma rozměrnými bastiony, obloženými tesanými kvádry. Z tohoto materiálu byla obložena i spodní část pláště hlavní věže (…). Určitě se nějaký materiál jmenuje kvádr? Asi se nedá předpokládat, že každý návštěvník je zakuklený stavitel hradů a zámků. Cizí návštěvníky zaujme spíše srovnání, jak se stavěly hrady a zámky v Česku, ve Francii, v Anglii. Lépe je upozornit na nějakou anomálii, která se při stavbě hradu, zámku vyskytla (populárním tématem jsou např. ona známá vajíčka při stavbě Karlova mostu).
Pokud trváme na doslovném překladu výkladu, je vhodnější nahrát překlad textu na přehrávač a provozovat individuální prohlídky s nahrávkou, jak je to běžné v jiných zemích Evropské unie. Ty umožňují svobodnější pohyb návštěvníků, tempo prohlídky si mohou řídit podle svého. Překladatele musíme upozornit, že se jedná o tento typ textu, je rozdíl překládat „papírový“ text a mluvené slovo. Objednat si můžeme namluvení textu na CD a budeme mít jistotu, že výklad působí plynule a profesionálně, zároveň umožní v každém jazyce více verzí výkladu, například populární a odbornou. Tuto službu provádí tzv. voiceover talent a je na „jídelním lístku“ mnoha překladatelských studií.
Česko je země plná historie, od dob Přemysla Oráče do dneška prošla českou kotlinou spousta národů, od Germánů přes Římany, Tatary až po třeba Švédy, Francouze, Američany… Jejich potomci, nebo jen obyčejní zvědaví zahraniční turisté, vyhledávají naše historické památky. Ve svém souhrnu totiž poskytují cizincům unikátní zážitek. Naše hrady a zámky, opředené tajemnem, lákají svou krásou a zachovalostí exteriérů, interiérů i jednotlivých exponátů. Považujme je za kulturní zastavení, vybočení z uspěchanosti. Proto je v našem zájmu chovat se k zahraničním turistům jako k hostům a vyhovět jejich přáním. Neodradit je přílišnou učeností výkladů, nabídnout „menu“, které je zaujme a potěší, jak se sluší na pozorné hostitele.
Drahuška Kůrová
Kmenová překladatelka a tlumočnice Abiturient.cz. Autorka se zabývá překlady anglického a španělského jazyka a specializuje se na oblasti marketingu, turismu, gastronomie a medicíny.