Archive for Duben 22nd, 2011
22
Dub

Překlady webových stránek měst ano nebo ne

Jednoznačně ano, význam překladu webových stránek měst je nesporný. Česky nás mluví 10 milionů obyvatel a několik tisíc zahraničních studentů, kteří zde studovali. Čeština je těžký jazyk, který cizinec jen tak ‚nepochytí‘. O to víc je důležité, aby města měla kvalitní překlady své prezentace na internetu. Počty zahraničních návštěvníků měst České republiky pak určitě vzrostou. Stránky mají za úkol nejen prezentovat město, ale také vzbudit zájem a zvědavost návštěvníků, přesvědčit je, aby právě do našeho města chtěli přijet na návštěvu. Aby se o našem městě vědělo i za humny, a byl tak podpořen rozvoj cestovního ruchu. Samozřejmě to pak prospěje i službám, které jsou s turismem spojené – obchod, hotely, restaurace, penziony. Existuje zde přímá zpětná vazba. Vazba, která přináší městům finanční prostředky.

Jazyková lokalizace

Většina městských úřadů se opravdu snaží zvýšit povědomost o svém městě v zahraničí a cítí potřebu své webové stránky přeložit. A jak mají cizojazyčné stránky vypadat, aby měly žádaný efekt? Toto nejlépe vystihuje slovo lokalizace. Jazyková lokalizace znamená překládání textu do cílového jazyka a jeho adaptace podle místních zvyklostí. Například údaj, že v roce 1948 ve městě bydlelo 156 obyvatel, z nichž v místních volbách 28 volilo KSČ je určitě pravda, ale návštěvnost města se tím jistě nezvýší. A nezvýší se ani informací, že městem vede červená turistická značka, ta se napojuje na jinou turistickou značku vedoucí do Polska. Anglický nebo španělský turista nebude mít ponětí, o čem je řeč. Zato německého nebo polského pravděpodobně nadchnete. Údaj z ubytovny, že za 1 povlečení zaplatíte 35,- Kč, ale můžete si vzít i vlastní, ne však spací pytel! je přijatelný pro českého skalního turistu, pro cizince zní spíš hanlivě (nemají tam čisto?). Je to zřejmé? Nemluvě o „předimenzovanosti“ takových stránek. Chcete-li svému městu prospět a dobře se prezentovat v zahraničí, nechte si cizojazyčné webové stránky vytvořit odborníkem na jazykovou lokalizaci. Stránky by měly působit přívětivě, zvát k návštěvě a hlavně „mluvit jazykem“ čtenářů, kterým jsou určeny. Účinek bude mnohonásobně vyšší, než jen přesný překlad faktů do jakéhokoliv jazyka.

Více o lokalizaci webu se dozvíte v sekci lokalizace webových stránek.

Webovky nebo bedekr

Cizojazyčné webové stránky nejsou a nemají být naučným slovníkem. Je dobré vytvořit jednoduchý slogan nebo motto, které město ilustrují. Například město automobilů, růží, věží, mostů,… První strana je hlavní (Homepage), můžeme jí říkat „zvací“ (Welcome to…). Musí působit poutavě, doporučujeme nepřehušťovat informacemi. Například údaj o počtu obyvatel města je z hlediska cizích návštěvníků nadbytečný. Chtějí se po městě projít, dívat se kolem sebe, nasát jedinečnou atmosféru města. Stačí obecná představa. Rozhodně potřebují vědět: Kde se ubytovat, Kam jít (co je kde k vidění, k poslechu), Kde se najíst a Kam večer? Podrobné informace je lépe umístit pod odkazy a ty rozčlenit do sekcí (například občan, turista, podnikatel).

Výborným příkladem mohou být tyto řádky:

Mísí se zde druhy teplomilné (např. tolita lékařská, růže galská), pronikající od Hradce do slezské nížiny, s druhy horskými (např. růže alpská, kýchavice zelenokvětá, udatna lesní, kokořík přeslenatý, apod.), sestupujícími poddhůřím z Hrubého Jeseníku až k údolnímu dnu (…),

nebo

Expozice je členěna geologicky (pokrývá plochu msz. kulmu, tj. cca 3 200 km2), t.j. orograficky Nízký Jeseník a Oderské vrchy, s důrazem na paleontologickou, paleografickou a mineralografickou stránku. K vidění jsou ojedinělé exponáty (fosilie, různé druhy štípatelnosti – kliváže aj. Pb, Zn zrudnění s torodokitem) (…)

Jsou to nesporně důležité údaje, ale rozhodně by se neměly vyskytovat na úvodní straně. Je patrné, že by měly mít svou vlastní sekci nazvanou například ‚Pro botaniky‘ nebo ‚Pro geology‘. Vhodná je celková fotografie města, jeho charakteristické části. Nezapomeňte cizince navést do svého města, kde leží, jeho dopravní dostupnost, a k tomu můžete použít oblíbenou mapu.

Trochu se uvolnit

Na závěr důležité upozornění. Webové stránky města by měly působit uvolněně, laskavý humor není na škodu, naopak je to známka pohostinnosti obyvatel města. Welcome!

Drahuška Kůrová

Kmenová překladatelka a tlumočnice Abiturient.cz. Autorka se zabývá překlady anglického a španělského jazyka a specializuje se na oblasti marketingu, turismu, gastronomie a medicíny.

22
Dub

Cyklostezka Svitavská – Na severu navazuje na oblast Moravského krasu, na jihu na vybudovanou trasu Brno-Vídeň. Prochází průmyslovou oblastí města. Tudy vede cyklostezka Průmyslová a měla by spojit Svratku se Svitavou v severním části města Brna.

Cyklostezka Svitavská v délce 13 km vás provede industriální oblastí Brna, směr sever vás dovede k Moravskému krasu, oproti tomu finální destinací jihu je trasa Brno-Vídeň.

Cyklostezka Svitavská: začíná na soutoku Svratky a Svitavy – Kaštanova – Černovická – Hladíkova – Křenová – Cejl – Svitavské nábřeží – Gargulákova – Baarovo nábřeží – Dolnopolní – Vlachařská – Říční – Olší – Cacovický ostrov – Újezdy – Fryčajova – Mlýnské nábřeží – Babická. A odtud můžeme pokračovat >Jantarovou cyklostezkou Brno do Obřan. Z Obřan nás Jantarová cyklostezka vyveze Přes Bílovice nad Svitavou , Adamov do Moravského krasu. Dvacet kilometrů severně od Adamova nemůžete minout Býkovice a Penzion U Tří volů, kde jsou připraveni poskytnout veškerý servis Vám i Vašim kolům. Prohlédněte si také stránku ubytování s dětmi.

Cyklostezka podél řeky Svitavy je součástí systému Eurovelo č.9 a mezinárodního tahu Jantarová cyklostezka Krakov – Oswiecim – Bielsko Biala – Český Těšín – Přerov – Olomouc – Brno – Mikulov – Vídeň.

V Hajhradicích protíná Jantarovou cyklostezku další frekventovaná cyklostezka Jihlava – Český Těšín. Ta se ve Ždánickém lese pod Slavkovem potkává s cyklostezkou Hradec Králové – Břeclav a směr Hradec Králové nás vyveze do Moravského krasu. Nábřežní část Svitavské cyklostezky úspěšně využívají pro bruslení z Brna podél řeky Svitavy též in – linisté.