Google, META vás šmírují a profilují, aby bylo možné na vás a vaše kontakty cílit. Používejte i kvůli ostatním lidem se kterými komunikujete soukromé služby jako je Proton.
Seznam aplikací zaměřených na zachování soukromí uživatelů je ZDE (anglicky).

pagera's page

11
Kvě

Existuje několik důvodů, proč jsou nízkoenergetické dřevostavby tématem současnosti. Stále se rozrůstá počet lidí, kteří se snaží opustit město a vyměnit byt za rodinný domek, ale také je stále žhavější téma ekologického chování obyvatelstva. Oba tyto aspekty jsou spojeny v nízkoenergetických stavbách s dřevěnou nosnou konstrukcí. Zda stavba vypadá jako dřevostavba i navenek, nebo je k nerozeznání od běžného zděného domu, záleží pouze na majiteli.

Proč tedy uvažovat o výstavbě dřevostavby na klíč? V první řadě si musíme uvědomit, že stavba domů ze dřeva, stejně jako jejich případná likvidace, je šetrnější, energeticky nenáročná a nezatěžuje životní prostředí. Životnost dřevostaveb se pohybuje mezi 80 – 150 lety, za tuto dobu dorostou další dvě generace stromů.

Při nejčastějším způsobu výstavby nízkoenergetických dřevostaveb jsou využívány prefabrikované velkoformátové panely, umožňující realizaci celé stavby v řádu měsíců. Většina majitelů také ocení velikost užitné plochy, která je, díky subtilní konstrukci, větší než u zděných staveb se stejnou zastavěnou plochou.

Jednou z hlavních výhod je nízká energetická náročnost bydlení. Kromě skladby obvodového pláště je podstatnou součástí domu také správně zvolená izolace. Ideální jsou materiály s vysokým tepelným a nízkým difúzním odporem – stavba tak bude „dýchat“ a zároveň bude výborně izolovaná a důležité je mít i izolovanou střechu od střechy Frýdek-Místek. Při správném návrhu stavby a důsledném provedení konstrukčních detailů lze dosáhnout energetické úspory až 30% oproti klasickým zděným domům a ušetřit až několik desítek tisíc korun ročně.

Podíl dřevostaveb na celkové výstavbě se nyní v ČR pohybuje mezi 2% a 3%, zatímco v ostatních vyspělých zemích mezi 20% a 30%. V zemích, kde má tento trend již tradici, jako například Švédsko či Kanada, je to až 85%. Lze pouze doufat, že i u nás se tento trend prosadí.

,

11
Kvě

Jednou za čas potřebuje téměř každý z nás odbornou radu, se kterou nám momentálně nemůže pomoci žádný náš přítel, či rodinný příslušník. Pro tyto případy existují takzvaná call centra, jejichž primární úkol je poskytnout odbornou radu. Téměř každá firma s větším počtem zákazníků by v rámci styků s veřejností měla mít zřízeno oddělení, které se bude věnovat problémům zákazníků a podobně. Toto oddělení vypadá většinou tak, že se v jednom větším prostoru soustřeďuje několik administrativních pracovníků firmy, kteří mají v popisu své práce přijímat telefonáty a snažit se odpovědět na pokládané otázky. Slovní spojení call centrum je odvozené podle anglického slova call, což znamená volat, neboli telefonovat. V posledních letech už ale většina call center není omezena pouze na telefon, ale využívá i jiné způsoby komunikace, jako jsou například e-maily, nebo také komunikace přes sociální sítě.

Ačkoliv byla původně call centra zřízena především pro Průzkum trhu a poskytnutí odborné rady zákazníkovi, v současnosti mají i jiné funkce. Kromě call center vázaných pouze na jedinou firmu, která poskytují například technickou podporu pouze v rámci výrobků společnosti, existují také třeba taková call centra, která fungují jako samostatná firma. Jejich úkol je poskytnout informace v podstatě ze všech možných odvětví, nejčastěji potom třeba vyhledávání telefonních čísel. Za historickou formu takovýchto call center by se daly považovat telefonní spojovatelny, které už pro vás zajištovali sjednávání schůzek. Obecně se ale všechny tyto druhy call center týkají poskytování rad, informací, podpory produktu a podobně. Naproti nim jsou ale také call centra, která se specializují na prodej určitého produktu a tomu se říká aktivní telemarketing, čili se snaží přesvědčit příjemce hovoru o výhodách jimi nabízeného produktu

, ,

28
Dub

Jak již z názvu vyplývá, je hlavním stavebním materiálem těchto staveb dřevo. Dřevo je přírodní materiál, zdravotně nezávadný, které bylo jako stavební materiál využíváno již v dávnověku. Dřevostavby na klíč dokáží v dnešní době konkurovat klasickým zděným stavbám a stavbám z betonu a oceli. V některých vlastnostech je dřevostavby dokonce i překonávají. Jejich životnost se odhaduje na 80-90 let.

Dřevo reguluje vlhkost a poskytuje příjemné klima ve všech ročních obdobích. Pokud se dřevostavba kombinuje ještě s kvalitními tepelně-izolačními materiály, pak dokáží tyto stavby splnit i požadavky kladené na nízkoenergetické stavby. Klasickou dřevostavbou je roubený dům zhotovený z dřevěných trámů. V současné době se však rozšířila výstavba domů ze sendvičových panelů. Jedná se vlastně o stavebnicový systém, při jehož montáži dochází ještě více ke zkrácení lhůty pro realizaci stavby.

Při montáži nedochází k vnášení vlhkosti do stavby, což umožňuje její daleko rychlejší dokončení. Možnost nastěhování je cca do 3 měsíců od započetí stavby.  Sendvičovými panely mají mimo jiné i dobré akustické vlastnosti. Požární odolnost dřevostaveb splňuje veškeré požadavky podle příslušných platných norem. Pořizovací náklady jsou zhruba o 20-30% nižší než klasická zděná stavba.

Neopomenutelné jsou tepelně-izolační vlastnosti stavby ze dřeva. V porovnání s klasickou zděnou konstrukcí je výrazně lepší. Vysoký tepelný odpor dřevěných konstrukcí umožňuje rychlé vyhřátí vnitřních prostor, a naopak v létě je uvnitř objektu nižší teplota než venku. V důsledku minimálních tepelných ztrát konstrukcí, ze kterých je dřevostavba zhotovena, dochází ke značné úspoře nákladů na vytápění.

Další úspora prostředků na výstavbu je ve výstavbě spodní stavby (základové desky), která nemusí být tak masivní jako u klasických staveb, jelikož dřevostavba má značně nižší hmotnost než stavba klasická. Svou tvarovou rozmanitostí, architektonickou originalitou i užitnými vlastnostmi splňují dřevěné stavby veškeré požadavky, které dnešní člověk na kvalitu bydlení klade. Moderní dřevěné stavby vyhoví i současným nárokům na moderní bydlení.

, ,